Nedej se

big_nedej-se-if8-297865

Nedej se

Carry On

Rainbow Rowellová

Yoli, 2016

 

Simonův poslední ročník na Watfordské škole kouzel právě začal a on si ho chce co nejvíc užít. Milovaná školní uniforma, pokoj se skvělým výhledem, Penny, jeho nejlepší přítelkyně, a chybějící Baz. Chybějící možnáupír se zpočátku zdá být tím největším zlem, ale co Pleticha? Zlořád Pleticha, největší ohrožení kouzelnického světa, které čistě náhodou má porazit právě Simon?

Na začátek musím zopakovat to, co už jsem psala v OsK – ve Fangirl mě příběh Baze a Simona nenadchl. Vlasně jsem jej pak ke konci i přeskakovala. Bylo ale příjemným překvapením, že u Nedej se tomu tak nebylo, právě naopak, čtení mě bavilo. A vlastně jsem i ráda, že jsem nikdy nečetla Harryho

Pottera, přestože jsem i tak měla neustálé nutkání obě knihy srovnávat. Musím říct, že snad i to dělení na knihy mi Harryho připomínalo, vždycky jsem si vybavila všechny díly, ale alespoň, že tady nebyly barevně stejně odlišené jako jednotlivé knihy Rowlingové…

Rozdíl je ale v pohledech. Nedej se je psáno z pohledů jednotlivých postav, které se poměrně často střídají. Někdy byly dost zbytečné, zvlášt, když si postavy myslí jednu větu – a ještě si ji nemyslí. Narážím tím na část v příběhu, kdy Simon váhal v tom, co si Baz myslí a další „kapitola“ obsahovala sdělení, že Baz neví, co si má myslet. A pak zase pokračujeme v Simonově pohledu. Pravda, tato situace je jedna z mála takhle moc krátkých v knize, přesto jich tam několik je. Jinak mi střídání pohledů ale příliš nevadilo, ano, občas jsem se musela podívat o pár stránek blíž, kdo že si to právě myslí, ale myslím, že ich forma k young adult sedí.

Další je předvídatelnost. Některé záhady v knize prostě až tak tajemné nebyly, kolikrát jsem se divila, že to ještě v příběhu není plně vyřčeno, i když je to jasné. Příkladem je Lucy. Zpočátku jsem nechápala, proč tam je zařazen i její pohled a možná to nechápu doteď. Na začátku příběhu mi nic nepřinesl a akorát mátl, později je to samozřejmě něco jiného. Kdyby zůstal jen tak od poloviny knihy, bylo by to akorát.

Postavy. Docela by mě zajímalo, jestli bylo záměrem vytvořit tolik protivných. V OsK jsem zmiňovala Agátu, ale Mág, Fiona (i když si po přečtení říkám, jestli náhodou není ta z lepších), pro mě pak třeba i Penelopa a Baz. Nemůžu si pomoct, ale i Penny je svým způsobem strašná. Na můj vkus moc vnucovací. A Baz? Několik situací v knize podává jeho pohled poněkud nerozhodně, čtenář se pak dozví, že to tak je od začátku. Jako postava tedy působí nerozhodně a rozporuplně. O dalších postavách raději nic říkat nebudu, protože jsou hodně postatné… a já jejich charakter nechci hned vykecat. Všechny tyto postavy ale nebyly jen špatné, naopak i na nich bylo hodně dobrého a v příběhu by rozhodně neměly chybět!

Jak kniha vznikla? Schválně jsem si četla doslov, abych se to věděla (to, že ho čtu skoro vždy bych teď pominula). Myslela jsem, že autorka měla Nedej se napsáno už mnohem dřív, než vznikla kniha Fangirl, proto ho Cath psala a v knize byly úryvky, ale skutečnost je opačná.

Celkově bych řekla, že Fangirl je mnohem lepší, méně taková povrchová než Nedej se, přesto obě stojí za přečtení. Tu detektivní část knihy slibovanou v anotaci sice nalezneme nepřímo, zbytek je však splněn bez výhrad.

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s